Objevte město Reykjahlíð

Grjótagjá je malá lávová jeskyně s geotermálním jezírkem na trhlině deskového rozhraní asi 2 km jihovýchodně od Reykjahlíðu u jezera Mývatn. Sloužila ke koupání, dokud krafelské erupce v letech 1975–84 neohřály vodu na asi 60 °C. Jeskyně je na soukromém pozemku a koupání není dovoleno; návštěvníci nahlížejí od vchodu a procházejí se podél trhliny nad ní.

Hverir, zvaný také Hverarönd, je vysokoteplotní geotermální pole na úpatí Námafjallu, východně od Reykjahlíðu a jezera Mývatn. Kouřící fumaroly, vroucí bahenní hrnce a sirné usazeniny barví zem do žluta, šeda a červena a mezi nimi vedou cesty ohraničené lany; zápach sirovodíku je silný.

Hverfjall, zvaný také Hverfell, je tefrový prstencový vulkán východně od jezera Mývatn, který vznikl při erupci asi před 2 500 lety. Jeho černý kráter má průměr zhruba 1 km. Na okraj vedou dvě značené cesty, od severozápadu a od jihu, a chodit jinudy je zakázáno.

Dimmuborgir je oblast lávových sloupů, bran a jeskyní východně od jezera Mývatn, která vznikla asi před 2 300 lety, když se lávové jezero vylilo a zanechalo duté sloupy, jež se utvořily nad vroucím mokřadem. Mezi útvary vedou značené stezky různé délky, mimo jiné k jeskyni s obloukem zvané Kirkjan.

Skútustaðagígar je skupina pseudokráterů na jižním břehu jezera Mývatn, vedle statku a kostela Skútustaðir. Vznikly asi před 2 300 lety, když láva přetekla jezero a jeho mokřady a parní exploze vytvořily travnaté kužely bez přívodního kanálu. Vycházková stezka vede okruhem mezi krátery kolem jezírka Stakhólstjörn.

Krafla je sopečná kaldera široká asi 10 km severovýchodně od jezera Mývatn, zhruba 11 km od Reykjahlíðu. Návštěvníci dojdou k Víti, explozivnímu kráteru z mývatnských erupcí v letech 1724–29 se zeleným jezerem, a do lávového pole Leirhnjúkur, kde stezky vedou přes kouřící půdu a lávu z krafelských erupcí v letech 1975–84.