Objevte město Alexandrie

Synagoga Elijahu ha-Navi v ulici Nabí Daniel stojí na místě synagogy ze 14. století, zničené během francouzské invaze roku 1798. Dnešní budova z 19. století má bazilikální půdorys se ženskou galerií a mramorovým aron ha-kodeš; po státní obnově byla v lednu 2020 znovu vysvěcena a slouží velmi malé místní židovské obci.

Alexandrijská opera, nazývaná také Divadlo Sajjida Darwíše, byla postavena v letech 1918–1921 podle návrhů francouzského architekta Georgese Parcqa a otevřena jako Divadlo Muhammada Alího. Roku 1962 byla přejmenována po skladateli Sajjidu Darwíšovi, v letech 2000–2004 obnovena a hostí operu, balet, symfonické koncerty a arabskou hudbu v podání souborů Káhirské opery i hostujících těles.

Kóm ad-Dikka je odkrytá čtvrť v centru Alexandrie s pozůstatky římského a byzantského města z 2. až 6. století n. l. Jejím středobodem je malé mramorové divadlo neboli odeon se stupňovitými sedadly; nedaleko leží velké veřejné lázně, řada přednáškových sálů a Vila ptáků s podlahovými mozaikami.

Mešita Abú al-Abbáse al-Mursího ve čtvrti Anfúší je fungující mešita a svatyně nad hrobem Abú al-Abbáse al-Mursího, súfijského mistra ze 13. století narozeného v Murcii. Dnešní budova, přestavěná od roku 1934 v novomamlúckém stylu s kupolemi a vysokým minaretem, stojí na velkém dlážděném náměstí; návštěvníci vstupují mimo dobu modliteb.

Řecko-římské muzeum vystavuje starožitnosti z Alexandrie a jejího okolí z ptolemaiovského a římského období, včetně soch, sarkofágů, mozaik a mincí. Bylo založeno roku 1892 a roku 1895 se přestěhovalo do účelové neoklasicistní budovy se sloupovým portikem, která byla po dlouhé rekonstrukci znovu otevřena roku 2023.

Do skály vytesaná nekropole z 2. století n. l. v Alexandrii, znovu objevená roku 1900 a k pohřbívání užívaná do 4. století. Točité schodiště kolem kruhové šachty vede dolů do několika pater k hlavní hrobce, jejíž reliéfy a sochy mísí egyptské pohřební motivy s řeckým a římským oděvem a architekturou.

Římský vítězný sloup z červené asuánské žuly s korintskou hlavicí, vysoký asi 27 metrů, vztyčený navzdory svému pozdějšímu jménu na počest císaře Diokleciána kolem let 298–302 n. l. Stojí na pahorku zříceného alexandrijského Serapea, kde lze vidět také dvojici žulových sfing a podzemní chodby chrámu.

Mamlúcká pevnost na špičce starého poloostrova Faros u ústí alexandrijského Východního přístavu, kterou v letech 1477–1479 postavil sultán al-Ašraf Káitbáj na místě antického Alexandrijského majáku. Uvnitř vnějších hradeb a věží stojí třípatrový čtvercový donjon s okrouhlými nárožními věžemi a z jejích hradeb je výhled na moře a přístav.

Národní muzeum v Alexandrii sídlí v paláci v italském stylu postaveném pro Asaada Basiliho Pašu a jako muzeum bylo otevřeno roku 2003. Jeho sbírka sahá od pravěku po novověk, s předměty vyzdviženými z potopených lokalit v zálivu Abú Kír, sálem mincí, zbraněmi z islámského období a šperky rodu Muhammada Alího.

Muzeum královských klenotů ukazuje šperky a vzácné předměty dynastie Muhammada Alího, která vládla Egyptu v letech 1805–1952, v paláci princezny Fatmy az-Zahry v Zizinii, postaveném roku 1919. Mezi exponáty patří diamanty osázený náhrdelník Muhammada Alího, zlatá šachovnice a soupravy šperků vyrobené v Evropě, v sálech s pozlacenými a malovanými stropy.