Objevte město Krakov

Hlavní náměstí je ústředním náměstím krakovského Starého Města, vytyčeným roku 1257 po mongolském vpádu, s rozlohou asi 3,8 hektaru. Uprostřed stojí renesanční Sukenice, vedle nich Radniční věž, malý kostel svatého Vojtěcha a pomník Adama Mickiewicze a po okrajích bazilika Panny Marie a měšťanské domy.

Sukenice jsou dlouhá obchodní tržnice uprostřed krakovského Hlavního náměstí, přestavěná v renesančním slohu po požáru roku 1555 a v letech 1875–1879 doplněná arkádami. Pasáž v přízemí lemují stánky; v horním patře sídlí Galerie polského umění 19. století Národního muzea.

Rynek Underground je muzeum pod krakovským Hlavním náměstím, otevřené roku 2010 po několika letech archeologických vykopávek. Chodníky o ploše asi 4 000 metrů čtverečních vedou kolem odkrytých středověkých stánků, cest a pozůstatků staveb, s nálezy z vykopávek, modely starého města a multimédii; je pobočkou Muzea Krakova.

Bazilika Panny Marie je cihlový gotický kostel na krakovském Hlavním náměstí, přestavěný ve 14. století, se dvěma nestejně vysokými věžemi. Uvnitř je vyřezávaný dřevěný hlavní oltář Víta Stvoše dokončený roku 1489. Z vyšší věže se každou hodinu troubí signál hejnał.

Collegium Maius je nejstarší budova Jagellonské univerzity, složená z měšťanských domů skoupených v 15. století kolem gotického nádvoří s arkádami. Sídlí v ní Muzeum Jagellonské univerzity s historickými posluchárnami, klenotnicí, vědeckými přístroji a Jagellonským glóbem; hodiny na nádvoří hrají melodii s pohyblivými postavami.

Bazilika svatého Františka z Assisi je cihlový gotický kostel františkánů minoritů na náměstí Všech svatých v krakovském Starém Městě, vysvěcený roku 1249 a rozšířený v 15. století. Uvnitř jsou secesní vitráže a nástěnné malby Stanisława Wyspiańského, včetně okna „Bůh Otec – Staň se“ nad vchodem.

Muzeum Czartoryských vzniklo ze sbírky, kterou kněžna Izabela Czartoryská začala budovat v Puławech roku 1801, a v Krakově je od 70. let 19. století. Od roku 2016 je součástí Národního muzea a po renovaci bylo znovu otevřeno roku 2019; v jeho sálech visí Dáma s hranostajem Leonarda da Vinci vedle evropských obrazů a uměleckého řemesla.

Floriánská brána je čtverhranná gotická věžová brána z doby kolem roku 1300, jediná z původních bran krakovského Starého Města, která dosud stojí. Spojuje Floriánskou ulici s Barbakánem a kdysi jí procházela královská korunovační cesta. Po obou stranách se dochoval úsek středověkých městských hradeb s věžemi.

Krakovský barbakán je kruhové cihlové předsunuté opevnění postavené kolem let 1498–1499 před Floriánskou bránou, se sedmi věžičkami a asi 130 střílnami ve zdech silných zhruba tři metry. Spravuje ho Muzeum Krakova a je přístupný návštěvníkům, kteří procházejí vnitřními ochozy a prohlédnou si výstavu o středověkém opevnění města.

Arcidiecézní muzeum sídlí ve dvou historických domech v ulici Kanonicza 19–21, která vede k Vavelu. Karol Wojtyła, pozdější papež Jan Pavel II., tu žil v letech 1951 až 1967; jeho pokoje a osobní věci jsou vystaveny vedle sakrálního umění 13. až 20. století, včetně deskového obrazu z Dębna z poloviny 13. století.

Vavelská katedrála je gotická katedrála na vavelském pahorku v Krakově, třetí kostel na tomto místě, založený za biskupa Nankera roku 1320 a vysvěcený roku 1364. Až do roku 1764 tu byli korunováni polští panovníci. Návštěvníci uvidí Zikmundovu kapli se zlatou kupolí, královské hrobky v kryptách a Zikmundův zvon z roku 1521 ve věži.

Královský hrad Vavel stojí na vavelském pahorku nad Vislou a byl sídlem polských králů, dokud se dvůr kolem roku 1600 nepřestěhoval do Varšavy. Jeho gotický hrad byl pro Zikmunda I. Starého přestavěn v renesančním slohu kolem nádvoří s arkádami; samostatné trasy se vstupenkou vedou reprezentačními sály, soukromými královskými komnatami, Korunní klenotnicí a zbrojnicí.

Národní muzeum v Krakově, založené roku 1879, má po městě tucet poboček. Jeho Hlavní budova na třídě Aleja 3 Maja, kamenem obložený blok, jehož stavba začala roku 1934, ukrývá galerie polského umění 20. století, zbraní a uniforem a uměleckého řemesla spolu s dočasnými výstavami.

Stará synagoga v ulici Szeroka v Kazimierzi pochází z 15. století a po požáru roku 1557 byla přestavěna v renesančním slohu. Německé síly ji za druhé světové války vyplenily a zdevastovaly; obnovena byla v 50. letech. Dnes je pobočkou Muzea Krakova se stálou expozicí o dějinách a kultuře krakovských Židů.

Muzeum Zemské armády, pojmenované po generálu Emilu Fieldorfovi „Nilovi“, bylo založeno roku 2000 a sídlí v cihlové budově z 19. století v ulici Wita Stwosza nedaleko krakovského hlavního nádraží. Jeho stálá expozice se věnuje Polskému podzemnímu státu a jeho armádě, Armii Krajowé, za druhé světové války, se zbraněmi, uniformami, dokumenty a předměty darovanými veterány.

Židovské muzeum Galicie sídlí v bývalé průmyslové budově v ulici Dajwór 18 v Kazimierzi, historické židovské čtvrti Krakova. Bylo otevřeno roku 2004 a jeho jádrem je fotografická výstava dokumentující stopy židovského života a kultury v polské Haliči a místa holocaustu; pořádá také dočasné výstavy.

Etnografické muzeum Seweryna Udzieli ukazuje polskou lidovou kulturu v bývalé radnici Kazimierze na náměstí Plac Wolnica, renesanční budově s nárožní věží. Stálá expozice představuje rekonstruované venkovské interiéry, regionální kroje, řemesla, sváteční zvyky a lidové umění; dočasné výstavy se konají v domě Esterka v ulici Krakowska.

Cricoteka dokumentuje dílo Tadeusze Kantora, malíře a divadelního režiséra, který vedl divadlo Cricot 2. Byla založena roku 1980 a od roku 2014 sídlí v rezavě zbarvené budově, která se klene nad bývalou elektrárnou Podgórze u Visly, se stálou expozicí o Kantorovi, dočasnými výstavami a představeními.

Bývalá administrativní budova továrny na smaltované nádobí Oskara Schindlera na adrese Lipowa 4 v Zabłocí, kde za německé okupace zaměstnával židovské dělníky z krakovského ghetta a tábora Płaszów. Je pobočkou Muzea Krakova a sídlí v ní stálá expozice o Krakově za nacistické okupace v letech 1939 až 1945.

Kościuszkova mohyla je umělý zemní násep, který obyvatelé Krakova navršili v letech 1820–1823 na památku Tadeusze Kościuszka po vzoru pravěkých mohyl Krakovy a Wandy. Rakušané kolem ní později postavili cihlovou citadelu; spirálová cesta vede na vrchol ve výšce asi 326 metrů nad mořem s výhledem na Vislu a město.