Objevte město Káhira

Muzeum egyptských starožitností na náměstí Tahrír v centru Káhiry sídlí v budově francouzského architekta Marcela Dourgnona, otevřené roku 1902. Více než 100 sálů ve dvou podlažích ukazuje faraonské předměty od předdynastického období po římskou dobu; královské mumie se roku 2021 přestěhovaly do NMEC.

Palác z 19. století v centru Káhiry, postavený pro chediva Ismáíla a v letech 1874–1952 oficiální sídlo egyptské královské rodiny; dodnes je prezidentským palácem. V jeho dolních patrech sídlí Muzea paláce Abdín se sbírkami zbraní, stříbra, předmětů královské rodiny, prezidentských darů a historických dokumentů.

Muzeum islámského umění sídlí v novomamlúcké budově z roku 1903 u Báb al-Chalk v centru Káhiry. Jeho sbírka přes 100 000 předmětů pokrývá islámský svět od Španělska po Indii: vyřezávané dřevo, keramiku, kovovýrobky, sklo, textil a rukopisy Koránu. Výbuch bomby budovu roku 2014 poškodil a muzeum bylo znovu otevřeno roku 2017.

Palác Manjal je bývalé sídlo prince Muhammada Alího Taufíka na ostrově Róda na Nilu, postavené v letech 1899–1929. Jeho samostatné budovy, mezi nimi rezidence, trůnní sál, mešita a lovecké muzeum, spojují osmanský, maurský, perský a mamlúcký styl a stojí v zahradě se vzácnými stromy obehnané zdí. Dnes je to muzeum.

Báb Zuvajla je jižní brána fátimovské Káhiry, kterou roku 1092 postavil vezír Badr al-Džamálí a která je jednou ze tří dochovaných bran městských hradeb. Její dvě okrouhlé věže nesou minarety přilehlé mešity sultána al-Muajjada, přidané v letech 1415–1422. Návštěvníci mohou vystoupat do nitra brány a na minarety za výhledy na staré město.

Mešita, kterou v letech 876–879 postavil Ahmad ibn Túlún, abbásovský místodržitel Egypta, je nejstarší mešitou v Egyptě zachovanou převážně v původní podobě. Arkády lomených oblouků rámují obrovské nádvoří s kašnou s kupolí přidanou roku 1296 a minaret má vnější točité schodiště. Návštěvníci vstupují mimo dobu modliteb.

Muzeum Gayera-Andersona zabírá dva propojené domy z 16. a 17. století vedle mešity Ibn Túlúna. Britský důstojník Robert Gayer-Anderson tu žil v letech 1935–1942 a zaplnil místnosti svou sbírkou nábytku, koberců a předmětů z Egypta, islámského světa a Asie. Návštěvníci uvidí nádvoří, mušrabíje a přijímací sály.

Ulice al-Muizz je hlavní severojižní ulicí opevněného fátimovského města Káhiry, dlouhá asi jeden kilometr od Báb al-Futúh po Báb Zuvajla a pojmenovaná po chalífovi al-Muizz li-Dín Alláhovi. Lemují ji mamlúcké a osmanské mešity, madrasy a domy, včetně komplexu Kaláúna v úseku Bajn al-Kasrajn, a velká část je vydlážděna pro pěší.

Mešita a madrasa sultána Hasana pod Citadelou byla postavena v letech 1356–1363 pro mamlúckého sultána an-Násira Hasana. Její mohutné kamenné zdi obklopují nádvoří se čtyřmi klenutými íwány, z nichž každý kdysi užívala jedna ze čtyř sunnitských právních škol, a mauzoleum s kupolí. Přímo naproti stojí mešita ar-Rifáí.

Bazarová čtvrť v historickém centru Káhiry, pojmenovaná po karavanseraji, který v 80. letech 14. století postavil mamlúcký emír Džaharkas al-Chalílí. Její uličky a kryté pasáže nedaleko mešity al-Husajna lemují obchody a dílny s lampami, kovovýrobky, textilem, kořením a suvenýry spolu s tradičními kavárnami.

Mešitu al-Azhar v historické Káhiře založili Fátimovci roku 970 a roku 972 byla vysvěcena jako první mešita jejich nového hlavního města. Stala se centrem sunnitské vzdělanosti, z něhož vyrostla Univerzita al-Azhar. Během tisíce let byla rozšiřována a spojuje fátimovské arkády kolem mramorového nádvoří s mamlúckými a osmanskými minarety a branami. Návštěvníci vstupují mimo dobu modliteb.

Mešita al-Husajna stojí vedle bazaru Chán al-Chalílí naproti al-Azharu v historické Káhiře. Její svatyně, poprvé postavená roku 1154, je uctívána jako místo odpočinku hlavy Husajna ibn Alího, vnuka proroka Muhammada; dnešní budova v novogotickém stylu pochází z roku 1874. Je to fungující mešita, do níž se vstupuje mimo dobu modliteb.

Mešita al-Hákima stojí na severním konci ulice al-Muizz vedle brány Báb al-Futúh ve fátimovských městských hradbách. Založil ji chalífa al-Azíz roku 990 a dokončil jeho syn al-Hákim roku 1013; má velké mramorové nádvoří a dva minarety vsazené do čtvercových bašt. Obnova, kterou roku 1980 provedli Dávúdí Bohrové, ji vrátila do užívání jako fungující mešitu.

Pevnost na ostrohu pahorků Mukattam nad centrem Káhiry, založená Saladinem roku 1176 a asi 700 let sídlo egyptských vládců. V jejích hradbách stojí mešita Muhammada Alího v osmanském stylu, stavěná od roku 1830, mešita an-Násira Muhammada ze 14. století a několik muzeí.

Mešita Amra ibn al-Ásse ve Staré Káhiře stojí na místě první mešity v Egyptě, kterou kolem roku 642 založil arabský velitel Amr ibn al-Ás v novém hlavním městě Fustátu. Mnohokrát byla přestavěna a dnes má velké otevřené nádvoří obklopené dlouhými sloupovými arkádami. Je to fungující mešita, do níž návštěvníci vstupují mimo dobu modliteb.

Nilometr na jižním cípu ostrova Róda byl postaven roku 861 za abbásovského chalífy al-Mutavakkila k měření výšky každoročních nilských záplav. V kamenem obložené studni, na jejíchž stěnách jsou kúfské nápisy, stojí mramorový sloup s loketním měřítkem a ke dnu se točí schodiště. Studnu kryje kuželová střecha.

Koptské muzeum ve Staré Káhiře založil roku 1908 Marcus Simaika a má největší sbírku koptského křesťanského umění. Jeho galerie ukazují kamenné řezby, fresky z klášterů, ikony, textil, dřevořezby a rukopisy, včetně kodexů z Nag Hammádí. Jeho průčelí kopíruje fátimovskou mešitu al-Akmar a stojí uvnitř hradeb pevnosti Babylon.

Synagoga Ben Ezra v Koptské Káhiře stojí na místě, kde se Židé modlili nejméně od 9. století; dnešní budova pochází z přestavby v 90. letech 19. století. V jejím skladišti byla Káhirská geniza, asi 400 000 fragmentů rukopisů nalezených v 19. století, dnes převážně v Cambridgi. Pravidelné bohoslužby se v ní už nekonají a navštěvuje se jako historická památka.

Visutý kostel, zasvěcený Panně Marii, je postaven nad jižní bránou římské pevnosti Babylon v Koptské Káhiře, odtud jeho jméno. Kostel tu stojí od raně křesťanských dob; dnešní budova má dřevěný strop ve tvaru Noemovy archy, mramorovou kazatelnu na štíhlých sloupech a přes 100 ikon. Schody k němu vedou z ulice Már Girgis.

Palác barona Empaina je sídlo v Héliopoli, postavené na počátku 20. století pro belgického průmyslníka Édouarda Empaina, který čtvrť založil. Francouzský architekt Alexandre Marcel ho navrhl podle hinduistické chrámové architektury, se stupňovitou věží a hustou sochařskou výzdobou. Stát ho obnovil a roku 2020 byl znovu otevřen s výstavou o dějinách Héliopole.