Objevte město Káhira

Mešita, kterou v letech 876–879 postavil Ahmad ibn Túlún, abbásovský místodržitel Egypta, je nejstarší mešitou v Egyptě zachovanou převážně v původní podobě. Arkády lomených oblouků rámují obrovské nádvoří s kašnou s kupolí přidanou roku 1296 a minaret má vnější točité schodiště. Návštěvníci vstupují mimo dobu modliteb.

Mešita a madrasa sultána Hasana pod Citadelou byla postavena v letech 1356–1363 pro mamlúckého sultána an-Násira Hasana. Její mohutné kamenné zdi obklopují nádvoří se čtyřmi klenutými íwány, z nichž každý kdysi užívala jedna ze čtyř sunnitských právních škol, a mauzoleum s kupolí. Přímo naproti stojí mešita ar-Rifáí.

Mešitu al-Azhar v historické Káhiře založili Fátimovci roku 970 a roku 972 byla vysvěcena jako první mešita jejich nového hlavního města. Stala se centrem sunnitské vzdělanosti, z něhož vyrostla Univerzita al-Azhar. Během tisíce let byla rozšiřována a spojuje fátimovské arkády kolem mramorového nádvoří s mamlúckými a osmanskými minarety a branami. Návštěvníci vstupují mimo dobu modliteb.

Mešita al-Husajna stojí vedle bazaru Chán al-Chalílí naproti al-Azharu v historické Káhiře. Její svatyně, poprvé postavená roku 1154, je uctívána jako místo odpočinku hlavy Husajna ibn Alího, vnuka proroka Muhammada; dnešní budova v novogotickém stylu pochází z roku 1874. Je to fungující mešita, do níž se vstupuje mimo dobu modliteb.

Mešita al-Hákima stojí na severním konci ulice al-Muizz vedle brány Báb al-Futúh ve fátimovských městských hradbách. Založil ji chalífa al-Azíz roku 990 a dokončil jeho syn al-Hákim roku 1013; má velké mramorové nádvoří a dva minarety vsazené do čtvercových bašt. Obnova, kterou roku 1980 provedli Dávúdí Bohrové, ji vrátila do užívání jako fungující mešitu.

Mešita Amra ibn al-Ásse ve Staré Káhiře stojí na místě první mešity v Egyptě, kterou kolem roku 642 založil arabský velitel Amr ibn al-Ás v novém hlavním městě Fustátu. Mnohokrát byla přestavěna a dnes má velké otevřené nádvoří obklopené dlouhými sloupovými arkádami. Je to fungující mešita, do níž návštěvníci vstupují mimo dobu modliteb.

Synagoga Ben Ezra v Koptské Káhiře stojí na místě, kde se Židé modlili nejméně od 9. století; dnešní budova pochází z přestavby v 90. letech 19. století. V jejím skladišti byla Káhirská geniza, asi 400 000 fragmentů rukopisů nalezených v 19. století, dnes převážně v Cambridgi. Pravidelné bohoslužby se v ní už nekonají a navštěvuje se jako historická památka.

Visutý kostel, zasvěcený Panně Marii, je postaven nad jižní bránou římské pevnosti Babylon v Koptské Káhiře, odtud jeho jméno. Kostel tu stojí od raně křesťanských dob; dnešní budova má dřevěný strop ve tvaru Noemovy archy, mramorovou kazatelnu na štíhlých sloupech a přes 100 ikon. Schody k němu vedou z ulice Már Girgis.