Objevte město Dubrovnik

Okruh kamenných hradeb dlouhý asi 1 940 metrů obepíná staré město Dubrovníku; byly postaveny převážně mezi 13. a 17. stoletím a jsou vysoké až 25 metrů. Procházka po jejich koruně vede kolem věží, bašt a pevností Minčeta a Bokar, s výhledy na střechy starého města a moře.

Kostel svatého Ignáce je barokní jezuitský kostel na náměstí Ruđera Boškoviće ve Starém Městě Dubrovníku, postavený v letech 1699–1725 podle návrhů Andrey Pozza. Gaetano Garcia namaloval fresky se životem světce v apsidě, roku 1885 byla přidána lurdská jeskyně a Jezuitské schody od Pietra Passalacquy vedou dolů na Gundulićovo náměstí.

Stradun, nazývaný také Placa, je hlavní ulice Starého Města Dubrovníku, vápencem dlážděná pěší ulice dlouhá asi 300 metrů mezi branou Pile a náměstím Luža. Vede po kanálu zasypaném ve 13. století, lemují ji jednotné domy obnovené po zemětřesení roku 1667 a na obou koncích stojí Onofriovy kašny a zvonice.

Kostel svatého Blažeje, zasvěcený patronovi Dubrovníku, postavil v letech 1706–1715 benátský architekt Marino Gropelli poté, co požár zničil kostel ze 14. století. Barokní stavba s kupolí stojí na náměstí Luža na konci Stradunu a na hlavním oltáři je pozlacená stříbrná socha světce.

Františkánský klášter u brány Pile byl založen roku 1317 a má románský ambit se zdvojenými sloupy a vytesanými hlavicemi. Lékárna, kterou mniši založili roku 1317, dosud funguje a klášterní muzeum ukazuje její staré nádoby a nástroje spolu s knihami a církevním uměním. Portál kostela z roku 1498 přečkal zemětřesení roku 1667.

Dubrovnická katedrála, zasvěcená Nanebevzetí Panny Marie, byla postavena v barokním stylu v letech 1671–1713 poté, co zemětřesení roku 1667 zničilo románskou katedrálu na tomto místě. Uvnitř jsou obrazy Tiziana a dalších italských umělců a klenotnice s relikviáři uchovávanými od středověku.

Palác Sponza postavil v letech 1516–1522 Paskoje Miličević ve směsi gotického a renesančního stylu, s lodžií, kterou vytesali bratři Andrijićové. Sídlila v něm celnice, mincovna a pokladna Dubrovnické republiky a přečkal zemětřesení roku 1667. Dnes v něm kolem arkádového nádvoří sídlí Státní archiv v Dubrovníku.

Knížecí palác byl až do roku 1808 sídlem rektora a vlády Dubrovnické republiky. Po požáru roku 1435 byl přestavěn podle plánů Onofria della Cava a spojuje gotickou budovu s renesančním portikem. Dnes v něm sídlí Kulturně-historické muzeum s dobově zařízenými místnostmi, obrazy a předměty z dějin republiky.

Dominikánský klášter stojí u brány Ploče uvnitř dubrovnických hradeb. Byl založen roku 1225, jeho gotický kostel svatého Dominika se stavěl od roku 1301 a vysvěcen byl roku 1314; má ambit a čtyřicetimetrovou zvonici. Muzeum ukazuje obrazy dubrovnické školy, Tizianův oltářní obraz a rukopisy a prvotisky z knihovny.

Pevnost Lovrijenac stojí na 37 metrů vysoké skále před západní hradbou Dubrovníku a střeží přístupy k městu po souši i z moře. Poprvé je zmíněna roku 1301, má trojúhelníkový půdorys se třemi terasami a zdi silné až 12 metrů. Její nádvoří slouží jako jeviště pro divadelní hry během Dubrovnických letních her.

Lanovka v Dubrovníku jezdí z dolní stanice kousek severně od Starého Města na vrchol hory Srđ ve výšce 405 metrů za zhruba čtyři minuty. Poprvé byla otevřena roku 1969, ve válce počátkem 90. let zničena a roku 2010 obnovena; má dvě kabiny po 30 cestujících a horní stanice má terasy s výhledem na opevněné město a ostrovy.

Lokrum je zalesněný ostrov asi 600 metrů od Dubrovníku, chráněný jako přírodní rezervace, kam se jezdí lodí z přístavu Starého Města. Roku 1023 tu bylo založeno benediktinské opatství; arcivévoda Maxmilián tu později nechal zřídit sídlo a zahrady a na ostrově je botanická zahrada z roku 1959, pávi a pevnost Royal na jeho 96 metrů vysokém vrcholu.