Objevte město Istanbul

Velký bazar je krytý trh ve starém městě, jehož založení se datuje do roku 1461, kdy sultán Mehmed II. nechal postavit Cevahir Bedesten k financování Hagie Sofie. Jeho klenuté uličky vyrostly kolem této haly a dnes v nich je asi 3 600 obchodů v 65 ulicích se 14 hany a branami jako Beyazıt a Nuruosmaniye; obchoduje se tu s koberci, šperky a zlatem.

Mešita Süleymaniye korunuje Třetí pahorek nad Zlatým rohem a byla postavena v letech 1550–1557 architektem Mimarem Sinanem pro sultána Sulejmana Nádherného. K jejímu komplexu patří medresy, vývařovna pro chudé a hrobky Sulejmana a Hürrem Sultan. Je to činná mešita: návštěvy se v době modliteb přerušují a návštěvníci si zakrývají ramena a kolena, ženy i vlasy.

Theodosiova cisterna byla postavena v letech 428 až 443 za císaře Theodosia II. k uchovávání vody přiváděné Valentovým akvaduktem pro Velký palác a okolní lázně. Její strop ze 45 cihlových kleneb spočívá na 32 mramorových sloupech s korintskými hlavicemi. Po restaurování obvodní radnicí Fatih je přístupná návštěvníkům a na jejích stěnách a sloupech se promítají digitální světelné projekce.

Mešitu Rüstem Paši nedaleko Egyptského bazaru navrhl Mimar Sinan pro velkovezíra Rüstem Pašu a dokončena byla kolem roku 1563. Je vyvýšená nad klenutými obchody, vystoupá se k ní po schodech z ulice a stěny předsíně i modlitebny pokrývají dlaždice z İzniku v mnoha vzorech. Je to činná mešita, během modliteb pro návštěvníky zavřená; očekává se skromné oblečení.

Egyptský bazar (Bazar koření) v Eminönü je krytý trh ve tvaru písmene L, založený roku 1597 pro Safiye Sultan a dokončený roku 1664 architektem Mustafou Ağou jako součást komplexu Nové mešity pro Hatice Turhan Sultan. Jeho turecké jméno, Egyptský bazar, připomíná cla z egyptského zboží, z nichž byl financován; šest bran vede ke stánkům s kořením, sušeným ovocem a tureckým medem.

Malá Hagia Sofia byla postavena za císaře Justiniána ve 20. nebo 30. letech 6. století jako kostel svatých Sergia a Bakcha a na počátku 16. století se za Bayezida II. stala mešitou. Její osmiboký sál s kupolí, obklopený dvoupatrovou kolonádou se zdobenými hlavicemi, patří k nejstarším byzantským stavbám v Istanbulu; je to činná mešita, během modliteb pro návštěvníky zavřená.

Muzeum tureckého a islámského umění sídlí v paláci velkovezíra Pargalı İbrahima Paši, postaveném kolem roku 1524 na západní straně Hippodromu. Bylo založeno roku 1914 a sem se přestěhovalo roku 1983; ukazuje koberce, kaligrafii a korány, dlaždice, řezbářské a kovotepecké práce z celého islámského světa a etnografický oddíl s rekonstruovanými nomádskými stany a venkovskými světnicemi.

Náměstí Sultanahmet sleduje dráhu Konstantinopolského hippodromu, založeného kolem roku 203 a rozšířeného Konstantinem Velikým jako městská aréna pro závody vozů. Podél jeho staré středové spiny stojí Theodosiův obelisk, přivezený z Egypta a vztyčený roku 390, bronzový Hadí sloup z Delf, Zděný obelisk a Německá fontána z roku 1900.

Mešita sultána Ahmeda byla postavena v letech 1609–1616 pro sultána Ahmeda I. architektem Sedefkârem Mehmedem Ağou naproti Hagii Sofii přes náměstí Sultanahmet. Šest minaretů a stupňovité kupole se zvedají nad modlitebnou obloženou dlaždicemi z İzniku. Jako činná mešita se zavírá pro návštěvníky kolem polední a odpolední modlitby a v pátek dopoledne; paže, nohy a vlasy musí být zakryté.

Cisterna Yerebatan (Bazilika cisterna) je podzemní nádrž postavená za císaře Justiniána I. v 6. století k zásobování Velkého paláce a okolních budov. Její cihlové klenby o rozměrech asi 140 na 70 metrů spočívají na 336 mramorových sloupech vysokých devět metrů a chodníky vedou nad vodou ke dvěma hlavám Medúzy, druhotně použitým jako patky sloupů. Po restaurování dokončeném roku 2022 byla znovu otevřena jako muzeum.

Lázně Hürrem Sultan stojí mezi Hagií Sofií a Modrou mešitou na místě římských Zeuxippových lázní. Mimar Sinan je postavil v letech 1556–57 pro Hürrem Sultan, manželku Sulejmana Nádherného, s mužskou a ženskou částí uspořádanými zrcadlově na jedné 75metrové ose. Po restaurování opět fungují jako turecké lázně s rituály hammamu a masážemi.

Hagia Sofia byla postavena v letech 532–537 pro císaře Justiniána I. Anthémiem z Trallu a Isidórem z Milétu pod centrální kupolí vysokou asi 55 metrů. Devět století byla katedrálou, roku 1453 se stala mešitou, roku 1934 muzeem a roku 2020 znovu mešitou; od roku 2024 se turisté dostanou na horní galerie s byzantskými mozaikami samostatnou trasou se vstupenkou.

Hagia Irene stojí na vnějším nádvoří paláce Topkapı a je nejstarší známou kostelní stavbou v Istanbulu; dnešní cihlová stavba pochází z Justiniánovy přestavby po roce 532. Nikdy nebyla přeměněna na mešitu, Osmanům sloužila jako zbrojnice a dnes je muzeem a koncertním sálem s velkým černým křížem z období obrazoborectví v apsidě.

Istanbulská archeologická muzea v Gülhane vedle paláce Topkapı sdružují tři budovy: neoklasicistní Archeologické muzeum od Alexandra Vallauryho, otevřené roku 1891, Muzeum starověkého Orientu a Kachlový kiosek z roku 1472. Sbírka, rozšířená za ředitele Osmana Hamdiho Beye, zahrnuje Alexandrův sarkofág a další nálezy z královské nekropole v Sidónu.

Palác Topkapı byl postaven v letech 1460 až 1478 pro sultána Mehmeda II. na výběžku nad Bosporem a Zlatým rohem a zůstal hlavním sídlem sultánů, dokud nebyl roku 1856 dokončen palác Dolmabahçe. Jeho brány vedou čtyřmi nádvořími k Harému, Císařské klenotnici, Komnatě svatých relikvií a pavilonům s výhledem na vodu.

Galatskou věž postavili Janované roku 1348 jako Kristovu věž v nejvyšším bodě hradeb kolem své kolonie Galata a se svými zhruba 67 metry byla tehdy nejvyšší stavbou ve městě. Později sloužila jako vězení a požární hláska, roku 2020 byla restaurována a dnes je muzeem s ochozem na vrcholu s výhledem na Zlatý roh a Bospor.

Istanbul Modern byl otevřen roku 2004 jako první turecké muzeum moderního a současného umění a roku 2023 se přestěhoval do nové budovy Renza Piana na nábřeží v Karaköy, v komplexu Galataport. Vystavuje svou sbírku tureckého umění od 20. století a sbírku fotografie spolu s dočasnými výstavami a má kino a knihovnu.

Chora je byzantský kostel v Edirnekapı, jehož mozaiky a fresky přibyly v letech 1315–1321 pro státníka Theodora Metochita, mezi nimi Anastasis v boční kapli. Na počátku 16. století byl přeměněn na mešitu, od roku 1945 byl muzeem a roku 2024 byl znovu otevřen jako mešita Kariye; turistické návštěvy se přerušují v době modliteb a v pátek.

Třída İstiklal je 1,4 kilometru dlouhá pěší ulice v Beyoğlu, která vede od náměstí Tünel na náměstí Taksim. Známá jako Grande Rue de Péra byla přejmenována po založení republiky roku 1923. Lemují ji pozdně osmanské budovy s obchody, kavárnami, kiny, kostely a pasážemi jako Çiçek Pasajı a jezdí po ní historická tramvaj.

Dívčí věž stojí na ostrůvku u jižního vjezdu do Bosporu, 200 metrů od břehu Üsküdaru. Opevnili ji Byzantinci, kteří od ní ve 12. století natáhli řetěz přes úžinu, za Osmanů byla několikrát přestavěna a sloužila jako maják; po restaurování byla roku 2023 znovu otevřena jako muzeum, kam se jezdí lodí ze Salacaku.