Objevte město Istanbul

Mešita Süleymaniye korunuje Třetí pahorek nad Zlatým rohem a byla postavena v letech 1550–1557 architektem Mimarem Sinanem pro sultána Sulejmana Nádherného. K jejímu komplexu patří medresy, vývařovna pro chudé a hrobky Sulejmana a Hürrem Sultan. Je to činná mešita: návštěvy se v době modliteb přerušují a návštěvníci si zakrývají ramena a kolena, ženy i vlasy.

Mešitu Rüstem Paši nedaleko Egyptského bazaru navrhl Mimar Sinan pro velkovezíra Rüstem Pašu a dokončena byla kolem roku 1563. Je vyvýšená nad klenutými obchody, vystoupá se k ní po schodech z ulice a stěny předsíně i modlitebny pokrývají dlaždice z İzniku v mnoha vzorech. Je to činná mešita, během modliteb pro návštěvníky zavřená; očekává se skromné oblečení.

Malá Hagia Sofia byla postavena za císaře Justiniána ve 20. nebo 30. letech 6. století jako kostel svatých Sergia a Bakcha a na počátku 16. století se za Bayezida II. stala mešitou. Její osmiboký sál s kupolí, obklopený dvoupatrovou kolonádou se zdobenými hlavicemi, patří k nejstarším byzantským stavbám v Istanbulu; je to činná mešita, během modliteb pro návštěvníky zavřená.

Muzeum tureckého a islámského umění sídlí v paláci velkovezíra Pargalı İbrahima Paši, postaveném kolem roku 1524 na západní straně Hippodromu. Bylo založeno roku 1914 a sem se přestěhovalo roku 1983; ukazuje koberce, kaligrafii a korány, dlaždice, řezbářské a kovotepecké práce z celého islámského světa a etnografický oddíl s rekonstruovanými nomádskými stany a venkovskými světnicemi.

Mešita sultána Ahmeda byla postavena v letech 1609–1616 pro sultána Ahmeda I. architektem Sedefkârem Mehmedem Ağou naproti Hagii Sofii přes náměstí Sultanahmet. Šest minaretů a stupňovité kupole se zvedají nad modlitebnou obloženou dlaždicemi z İzniku. Jako činná mešita se zavírá pro návštěvníky kolem polední a odpolední modlitby a v pátek dopoledne; paže, nohy a vlasy musí být zakryté.

Cisterna Yerebatan (Bazilika cisterna) je podzemní nádrž postavená za císaře Justiniána I. v 6. století k zásobování Velkého paláce a okolních budov. Její cihlové klenby o rozměrech asi 140 na 70 metrů spočívají na 336 mramorových sloupech vysokých devět metrů a chodníky vedou nad vodou ke dvěma hlavám Medúzy, druhotně použitým jako patky sloupů. Po restaurování dokončeném roku 2022 byla znovu otevřena jako muzeum.

Hagia Sofia byla postavena v letech 532–537 pro císaře Justiniána I. Anthémiem z Trallu a Isidórem z Milétu pod centrální kupolí vysokou asi 55 metrů. Devět století byla katedrálou, roku 1453 se stala mešitou, roku 1934 muzeem a roku 2020 znovu mešitou; od roku 2024 se turisté dostanou na horní galerie s byzantskými mozaikami samostatnou trasou se vstupenkou.

Hagia Irene stojí na vnějším nádvoří paláce Topkapı a je nejstarší známou kostelní stavbou v Istanbulu; dnešní cihlová stavba pochází z Justiniánovy přestavby po roce 532. Nikdy nebyla přeměněna na mešitu, Osmanům sloužila jako zbrojnice a dnes je muzeem a koncertním sálem s velkým černým křížem z období obrazoborectví v apsidě.

Istanbulská archeologická muzea v Gülhane vedle paláce Topkapı sdružují tři budovy: neoklasicistní Archeologické muzeum od Alexandra Vallauryho, otevřené roku 1891, Muzeum starověkého Orientu a Kachlový kiosek z roku 1472. Sbírka, rozšířená za ředitele Osmana Hamdiho Beye, zahrnuje Alexandrův sarkofág a další nálezy z královské nekropole v Sidónu.

Palác Topkapı byl postaven v letech 1460 až 1478 pro sultána Mehmeda II. na výběžku nad Bosporem a Zlatým rohem a zůstal hlavním sídlem sultánů, dokud nebyl roku 1856 dokončen palác Dolmabahçe. Jeho brány vedou čtyřmi nádvořími k Harému, Císařské klenotnici, Komnatě svatých relikvií a pavilonům s výhledem na vodu.

Istanbul Modern byl otevřen roku 2004 jako první turecké muzeum moderního a současného umění a roku 2023 se přestěhoval do nové budovy Renza Piana na nábřeží v Karaköy, v komplexu Galataport. Vystavuje svou sbírku tureckého umění od 20. století a sbírku fotografie spolu s dočasnými výstavami a má kino a knihovnu.

Chora je byzantský kostel v Edirnekapı, jehož mozaiky a fresky přibyly v letech 1315–1321 pro státníka Theodora Metochita, mezi nimi Anastasis v boční kapli. Na počátku 16. století byl přeměněn na mešitu, od roku 1945 byl muzeem a roku 2024 byl znovu otevřen jako mešita Kariye; turistické návštěvy se přerušují v době modliteb a v pátek.

Dívčí věž stojí na ostrůvku u jižního vjezdu do Bosporu, 200 metrů od břehu Üsküdaru. Opevnili ji Byzantinci, kteří od ní ve 12. století natáhli řetěz přes úžinu, za Osmanů byla několikrát přestavěna a sloužila jako maják; po restaurování byla roku 2023 znovu otevřena jako muzeum, kam se jezdí lodí ze Salacaku.

Palác Dolmabahçe postavili v letech 1843–1856 pro sultána Abdülmecida I. architekti Garabet a Nigoğayos Balyanové na evropském břehu Bosporu a nahradil Topkapı jako sídlo vlády. Návštěvnické trasy vedou Selamlıkem, Obřadním sálem s kupolí a Harémem; v paláci roku 1938 zemřel Atatürk.

Mešita Ortaköy, oficiálně mešita Büyük Mecidiye, stojí na náměstí u mola v Ortaköy na břehu Bosporu, vedle Bosporského mostu. Objednal ji sultán Abdülmecid I. a dokončena byla kolem let 1854–1856; je to novobarokní stavba Garabeta a Nikoğose Balyanových s jedinou kupolí a dvěma štíhlými minarety; během modliteb je pro návštěvníky zavřená.

Palác Beylerbeyi stojí na asijském břehu Bosporu v Üsküdaru, vedle Bosporského mostu. Sultán Abdülaziz ho nechal postavit v letech 1861–1865 jako letní sídlo a hostinský palác pro zahraniční panovníky, například císařovnu Evženii; mramorová budova spojuje novobarokní exteriér s osmanskými interiéry a má terasovité zahrady s menšími pavilony.